Německo-americké vztahy prochází největší krizí od konce války. Odmítnutí amerického postupu proti Iráku z německé strany má různé důvody. Německo nepociťuje hrozbu islámského terorismu natolik intenzivně jako USA, zde je patrný rozdíl ve srovnání s obdobím studené války, kdy byla SRN vystavena bezprostřední hrozbě komunistického napadení.
Obává se, že účastí a podporou protisaddámovskému tažení by se mohlo riziko případného teroristického činu proti německému území zvýšit, neboť to doposud sloužilo především jako základna pro útoky islamistů na USA či jiné země (což platí především pro hamburskou buňku Al-Kájdy, která provedla útok z 11. září 2001).
Ambice USA rovněž nejsou v souladu se snahou o společnou evropskou bezpečnostní politiku, na níž většina politických sil v Německu pod vlivem převažujícího "europeismu" klade stále větší důkaz.
Je zajímavé, že velmi podobné argumenty proti údajně "imperiální" politice USA dnes užívají konzervativně-nacionální list Junge Freiheit i krajně levicový Junge Welt.
Současná krize v německo-amerických vztazích bude zřejmě mít dlouhodobější dopady. Případné oslabení transatlantických vazeb by zásadně ovlivnilo geostrategickou situaci.
Zatímco ještě před několika lety se Britové obávali, že Německo převezme roli hlavního spojence USA v Evropě, nyní je na pořadu dne alespoň usmíření a návrat do předchozího stavu vzájemných německo-amerických vztahů.
Autor: Natoaktual.cz - Miroslav Mareš
