P r a h a - Prezident Bush přijel do Prahy, aby spojence přesvědčil o dalším postupu vůči Iráku. Pro své první vystoupení po setkání s prezidentem Havlem zvolil umírněný diplomatický jazyk. Hovořil o nutnosti Saddáma Hussajna odzbrojit. Takovému tónu by mohli Evropané rozumět. Z kuloárních informací vyplývá, že by se iráckou otázkou měli delegáti summitu zabývat ve čtvrtek při pracovním obědě.
Bush však hned při svém projevu na Atlantickém studentském summitu přenesl pozornost směrem k režimu Saddáma Husajna. V projevu iráckého diktátora varoval, aby nepopíral, že Irák vlastní doslova hrozivý arzenál.
"Jsme neustále ohroženi terorismem, který vzniká v neúspěšných státech. Přitom se objevuje i v našich vlastních městech," prohlásil americký prezident. Irák sice podle něj minulý týden na nátlak světového společenství přijal inspektory OSN.
Bush ale upozornil, že samotný Husajn mnohokrát v nedávné historii sliby porušil.
Spojené státy podle Bushe nemíní připustit, aby Husajn Ameriku vydíral a aby terorizoval země, které milují svobodu.
"Prohlašujeme, že nastal konec hry klamu a podvodu. Saddám dostal lhůtu. Odklady či nějaký vzdor povedou k tvrdým následkům," řekl.
Po úspěšném jednohlasném schválení irácké rezoluce v Radě bezpečnosti OSN mají Američané šanci najít shodu i s klíčovými evropskými spojenci včetně Německa.
Právě vztahy USA s Německem neblaze poznamenal výslovný odpor kancléře Schrödera proti použití síly v Iráku. Pro jeho postoj vyplývající z vrcholící předvolební kampaně, Američané neprojevili žádné pochopení. Po letech harmonické spolupráce prezidenta Clintona s kancléřem Kohlem mezi Berlínem a Washingtonem zavládl nebývalý chlad.
Podle expertů nelze očekávat, že americko-německé vztahy budou v Praze plně urovnány. Ani v otázce Iráku tu nebude panovat všeobecná shoda s ostatními spojenci. Přesto setkání hlav států Aliance představuje jedinečnou příležitost nastolit atmosféru elementární důvěry.
Nalezení přijatelného konsensu v otázce Iráku se zdá být důležité nejen s ohledem na to, že jakýkoliv nesoulad v rámci NATO jednoznačně nahrává Iráku, ale v kontextu připravovaného rozšíření o sedm středo- a východoevropských zemí je tato shoda žádoucí pro celkovou akceschopnost rganizace.
Samotné rozšíření v tak velkém rozsahu bude pro Alianci znamenat poměrně velký úkol. Abyo mohlo NATO nabídnout svým novým členům skutečnou stabilitu a bezpečí, mělo by v tak zásadních věcech jako je boj proti světovému terorismu vystupovat jednotně. Otevřený spor mezi Spojenými státy a Německem narušuje homogenitu Aliance.
Autor: Natoaktual.cz
