Po skončení pražského summitu bude aliance mít novou perspektivu budování ozbrojených sil orientovanou na potřeby 21. století. Poprvé v jejích dějinách se spojenci individuálně zaváží ke splnění konkrétních a přesně časově termínovaných úkolů, jejichž provedení budou společně kontrolovat a vyhodnocovat. Konkrétních závazků od členských zemí má Aliance do dnešního dnes již stovky.
Návrhy na vylepšení schopností Aliance předkládají jednotliví spojenci včetně České republiky již od loňského června. Jde především o čtyři klíčové oblasti: 1. ochrana proti chemickým, biologickým a radiologickým zbraním, 2. zajištění informační převahy, velitelské a kontrolní systémy, 3. interoperabilita a bojová účinnost, 4. snadné nasazení, rozmístitelnost a výdrž.
V Praze by měli delegáti přijmout dokument, který je výsledkem pětiměsíční práce vojáků i politiků. Po stanovení čtyř oblastí sestavily vojenské orgány NATO detailní seznam nedostatků. Členské státy byly pak požádány, aby na ně reagovaly nabídkami. V několika kolech jednání byly požadavky i odpovědi upřesněny a doplněny. Pražské usnesení má zahrnovat projekty, na kterých se bude podílet několik zemí NATO, jako je například velké dopravní letadlo dalekého doletu nebo závazky ke specializaci, například budování protichemických a protibakteriologických sil v české armádě.

Autor: Natoaktual.cz