splnit. Těmto třem zemím se často vytýkalo, že byly příliš pomalé v reformě armády.

Maďarsko navíc sklízí kritiku za nacionalistickou politiku bývalého premiéra Orbána. Česko čelí výtkám, jež se týkají vysoké úrovně korupce či úniku důvěrných informací.
Zdroje z aliance upozorňují, že pro přijímání nových členů byl tentokrát vypracován zvláštní akční plán. Rezolutní požadavek, aby aliance neopakovala "chyby Washingtonského summitu" (v americké metropoli byly v roce 1999 přijaty zmíněné tři země), v Praze vyslovil například bývalý předseda vojenského výboru aliance Klaus Naumann, který se zde účastní konference "Transformace NATO".
"Musíme sundat rukavičky," prohlásil Naumann. Pokud by noví členové neplnili své závazky, mohlo by to podle něj ohrozit soudržnost celé aliance. Faktem je, že kritici rozšíření aliance zpochybňují schopnost nových členů přizpůsobit se standardům NATO.
Přijímání nových členů musí být ratifikováno dosavadními členskými státy, jejichž parlamenty ještě budou připravenost zemí střední a východní Evropy znovu posuzovat. Přední americký analytik mezinárodních vztahů Zbigniew Brzezinski považuje za velmi důležitou roli amerického Senátu, jenž by měl "trvat na tom, že závazky nových členů budou splněny."
Kontrola sedmi nových členů může vytvořit tlak i na Maďarsko, Česko a Polsko, aby se také více přizpůsobily očekáváním aliance.

Autor: Natoaktual.cz - JAN ŽIŽKA, EURO OnLine