Pozvánku ke členství dostali Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko. Hranice Aliance se tímto posouvá o stovky kilometrů na východ od České republiky. Vstup do nejmocnějšího politicko-obranného uskupení na světě musí ještě ratifikovat nově pozvané státy i současní členové.
Ratifikace přitom není otázka několika dnů, ale měsíců. Samotný vstup do NATO se od těchto států očekává v první polovině roku 2004.
Všechny pozvané země, s výjimkou Bulharska usilovaly o vstup do Aliance společně s dříve přijatou Českou republikou, Polskem a Maďarskem již před Madridským summitem v roce 1997. Polský prezident Aleksander Kwaśniewski před odletem na summit NATO ujistil, že Polsko zůstává mluvčím rozšíření zóny stability a bezpečnosti. "Jsme si jisti, že skupina sedmi kandidátských států obdrží v Praze pozvání ke členství," předeslal polský prezident.
Od doslova transformačního summitu, který se poprvé schází v zemi bývalého východního bloku, se pozvání sedmi postkomunistických států očekávalo předem. Aliance od summitu očekává, že z Prahy vyjde jako nová organizace, aby mohla v 21. století efektivně fungovat proti všem novým nebezpečím pro západní svět, včetně terorismu.
"Do jisté míry se naplnil scénář rozšíření často označovaný jako velký třesk, přestože nebyli přizváni všichni zájemci o vstup, k nimž náleží i Makedonie a Albánie. Plánovaným rozšířením dojde k posílení dvou křídel Aliance, severovýchodního a jižního a k propojení Maďarska, dosud izolovaného člena s dalími státy NATO," konstatoval politolog Břetislav Dančák z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.
Aliance však s rozšířením ihned připomněla, že hodlá více kontrolovat, zda sedm nových členů skutečně bude plnit to, k čemu se před vstupem do NATO zavazují. Vede ji k tomu zkušenost s minulou vlnou rozšiřování, kdy se nováčkům - Maďarsku, Česku a Polsku - nepodařilo všechny závazky splnit. Těmto třem zemím se často vytýkalo, že byly příliš pomalé v reformě armády.

Autor: Natoaktual.cz (inc, zyp)