Zazvonil telefon (pevný) a tam se ozval milý dívčí hlas, že se jmenuje XY a že je ze ZET a že mě nejdřív ze všeho upozorňuje, že se nejedná o žádnou anketu, ale zasvěcené VVM. A aniž by čekala, co na to já, hned se do toho pustila. Když jsem dost zvýšil hlas (zařval by asi bylo přesnější), asi se trochu lekla a na okamžik přestala, a já do její pauzy stihl říct, že jsem omyl, a zavěsit.
Tá slečna dosáhla svého alespoň v něčem - ač zkratky bytostně nesnáším (například NSDAP či KSČ), potřeboval jsem vědět, co to je Vé Vé Em. Ještě že jsem se svěřil zasvěceným. „Výzkum veřejného mínění, ty hlupáku." No prosím. Ještě jsem řekl, že mi není jasný rozdíl mezi anketou a zasvěceným Vé Vé Em. „Mně taky ne," řekl kamarád a nechal mě v tom. Druhý den jsme jeli zazimovat chalupu a při cestě jsme se stavěli v jednom supermarketu, aby doma byly s patřičným předstihem všechny vánoční jídelní a chuťové přísady. A hle! Nad vchodem několik velikých oznámení (o slevách, samozřejmě) a mezi nimi ohlášení asi tří anket (jedna z nich: Jak se u vás doma připravuje vánoční kapr? Vylosovaná odpověď získá třídenní sylvestrovský pobyt v Paříži. Letecky.) a jednoho VVM! - Účastněte se našeho supervýzkumu veřejného mínění se supercenami (1.vylosovaná cena: Týden v Římě včetně Sylvestra pro dva. Letecky!)

Já vím, že jsme zavaleni reklamami, že do nás prodejci všech možných idiotských snů i zboží pálí z nejtěžších svých kalibrů. A v pauzách mezi reklamami velkou část národa přesvědčují VyVolení i Velký bratr, že stejně jako se vůdcem nacistů mohl stát čalouník a neúspěšný malíř Hitler - se vyvoleným může stát vlastně kdokoli. Nevím to jen já, ví to moc lidí (především ti, co to produkují), přesto to jede dál. A tak mě napadá: Co kdybychom si každý pro sebe udělal takový soukromý VVM? Například: Kdybys měl volit mezi Velkým bratrem, VyVolenými, svým volným časem, svým sebevzděláváním - co bys volil?
Soukromé VVM by taky velice slušelo politikům. Ne však to o volebních preferencích, ale to o vnitřních preferencích (například: máš jako politik vždycky čisté svědomí? atd.) Dočkáme se někdy odrazu těchto VVM v politikách našich politiků? To bych moc rád. Moc rád. Nashledanou.

Autor: Jiří Stránský